Výlet na Štěrkáč

Výlet na Štěrkáč

 Ve čtvrtek jdeme krmit zvířátka a každý nese něco. Já nesu pšenici a Radek zrní, kukuřici, mrkve a rohlíky. Pod kostelem se mi začne sypat pšenice a ráda přijmu nabídku od Radka, abych si dala pšenici k němu do sáčku. Jdeme po poli a za chvíli se mně a Radkovi začne sypat zrní a kukuřice, naštěstí to zacpeme a pokračujeme dál. Pár kroků od Štěrkáče se to zase sype a Petr si dá pár věcí do svojí tašky. V krmelci je zrní a každý tam něco sype. Sypeme kukuřici, zrní, pšenici, mrkve, kaštany a pečivo. Na 15 minut máme rozchod a začíná ledová bitva. „Dolní“ a „Horní“ po sobě házejí sníh a Mirek mi za kapuci hodí velkou sněhovou kouli. Já mu hodím kouli do zad a jsme si rovni. „Škoda že tu nejsou labutě,“ posteskne si paní učitelka, „ale nesmí dostat ptačí chřipku!“ Ale ledová bitva pokračuje! Chudák Matěj! Jirka, Joža a Mirek ho pořádně zkoulovali.                                                                   

 Pak se vracíme do školy. Bobří nory, které jsme našli, jsou pro bobry dobrým úkrytem. Když jsme asi u Bohemie, uvidíme oheň, který má jasně oranžovou barvu. „Tímhle směrem je Mokřad, nesmí se tam nic házet. Je tam cedule, která to říká,“ říkám paní učitelce.                                                                              Vrátíme se do školy a lehneme na lavici. V angličtině jsme opět ožili a krásná vzpomínka nám zůstane napořád.                                                                               Anežka Gajdošíková, 4 tř.